Home

Feromagnetické látky permeabilita

Magnetické látk

a orientace magnetické síly klasifikuje všechny látky na t ři hlavní skupiny - feromagnetické (feromagnetika ), paramagnetické ( paramagnetika ) a diamagnetické ( diamagnetika ). Mezi feromagnetické látky pat ří také ferity (látka ferimagnetická ). Jejich relativní permeabilita dosahuje hodnot 10 2 až 10 3. Od kovových feromagnetik se liší zejména mnohe Feromagnetické látky jsou složeny také z paramagnetických atomů, ale v takovém uspořádání, že výrazně zesilují magnetické pole. Jejich relativní permeabilita je mnohem větší než 1 ( ) 3) Feromagnetické látky Jsou to látky složené z paramagnetických atomů, které se uspořádávají do magnetických domén. Na rozdíl od paramagnetických látek je feromagnetismus vysvětlovaný magnetickými doménami. Jejich relativní permeabilita je o mnoho vyšší než 1 (řádově 10 2 až 10 5). I v blízkosti slabého.

Magnetické látky Eduportál Techmani

Relativní permeabilita - fyzikální tabulk

Permeabilita vakua, (μ jsou patrné zejména jeho silové účinky na okolní tzv. feromagnetické látky především v blízkosti tzv. pólů zdroje magnetického pole. Dohodou bylo stanoveno označení magnetických pólů: 1. SEVERNÍ pól - mezinárodně označen písmenem N (v české odborné literatuře často. WEISSOVY MAGNETICKÉ DOMÉNY. Poznámka: Pro každou feromagnetickou látku existuje tzv. CURIEOVA TEPLOTA tC - dosáhne-li ferom. látka této teploty, ztrácí feromagnetické vlastnosti a stává se látkou paramagnetickou (např. t C (Fe) = 770°C ) Magnetizace látky. domény orientovány nahodile - vložení látky do vnějšího. Feromagnetické látky jsou složeny také z paramagnetických atomů, ale ty jsou v takovém uspořádání, že výrazně zesilují magnetické pole. Jejich relativní permeabilita je mnohem větší než

Permeabilita vakua a relativní permeabilita látek

Typickým příkladem materiálů, které mají tuto obecnější závislost, jsou feromagnetické látky. Některé z nich navíc vykazují hysterezi, což v tomto případě znamená, že jejich magnetické vlastnosti závisí také ještě na hodnotách magnetického pole, jemuž byly vystaveny v minulosti. Kromě toho je výše uvedená definice pro neměnné pole a v případě že je pole proměnlivé - typicky periodicky - může se objevit rovněž závislost na frekvenci kde µ - magnetická permeabilita, ktorá udáva mieru . magnetizácie látky v dôsledku pôsobenia magn. poľa, jednotka [H⋅m-1 = N⋅A-2] používame aj tzv. relatívnu magnetickú permeabilitu (bezrozmerné číslo): µ. r = µ/µ 0 ⇒ µ = µ r⋅µ 0 . µ 0 - permeabilita vákua -(4π ⋅10-7 H⋅m 1) základné pojm paramagnetické látky - látky slabo zosilňujúce vonkajšie magnetické pole; magnetické momenty ich atómov sú nenulové, ale mimo magnetického poľa neusporiadané; ich relatívna permeabilita ; feromagnetické látky - látky výrazne zosilňujúce vonkajšie magnetické pole; ich atómy majú vlastné magnetické momenty, ktoré pod. 1) paramagnetické látky - mírně zesilují magnetické pole - μ r (relativní permeabilita) > 1 - sodík, draslík, hliník 3) feromagnetické látky - silně zesilují magnet. pole; μ r >>

Feromagnetické látky mají relativní permeabilitu mnohem větší jak 1 a magnetické pole hodně zesilují, jako například železo nebo kobalt. Tylo látky lze více či méně zmagnetovat, neboli po odstranění vnějšího magnetického pole vykazují permanentní magnetické vlastnosti Feromagnetické látky Relativní permeabilita feromagnetických látek je velká (102 až 105), což znamená, že tyto látky značně zesilují magnetické pole. Feromagnetizmus pozorujeme za běžných teplot u čtyř prvků (Fe, Co, Ni, Gd) a u různých slitin těchto kovů. Kromě toho byl ale zjištěn i u několika slitin, jež.

permeabilita prost ředí , podle jejíž hodnoty rozlišujeme materiály diamagn etické, paramagnetické, feromagnetické. 1.2.1 Diamagnetické materiály (µr > 1) Vnější magnetické pole je tímto prost ředím mírn ě zeslabováno. Mezi diamagnetické látky Typická permeabilita: hliník má m r = 1,000 023. Feromagnetické látky: mají stejné atomy jako paramagnetické látky, ale ty jsou uspořádány do malých domén, které jsou souhlasně zmagnetovány. Látky značně zesilují magnetické pole, do kterého jsou vloženy (jsou do něho silně vtahovány) Relativní permeabilita je menší než 1. Relativní permeabilita vzduchu je právě 1. Paramagnetické látky způsobují zhuštění siločar magnetického pole. Relativní permeabilita je větší než 1. Tuto vlastnost mají feromagnetické látky, jako např. Fe, Co, Ni. Lidský organizmus je mírně diamagnetický

Rozdělení materiálů podle magnetických vlastnost

PPT - Magnetické pole PowerPoint Presentation - ID:6972005

Demonstrace vlastností diamagnetických a paramagnetických

Feromagnetické látky jsou složeny také z paramagnetických atomů, ale v takovém uspořádání, že výrazně zesilují magnetické pole. Jejich relativní permeabilita je mnohem větší než 1 (). Již slabým magnetickým polem lze u nich vyvolat takové uspořádání atomů,. Feromagnetické látky značně zesilují magnetické pole (jejich relativní permeabilita je velká). Feromagnetizmus pozorujeme za běžných teplot u čtyř prvků (Fe, Co, Ni, Gd) a u různých slitin těchto kovů. Kromě toho byl ale zjištěn i u několika slitin, které feromagnetické prvky neobsahují. Příkladem mohou být tzv Feromagnetické látky Obzvláště důležité jsou feromagnetické látky nebo měkké magnetické materiály ( železo a ferity, kobalt, nikl), které mají propustnost . Tyto látky se často používají v elektrotechnice ( cívka, elektromotor, transformátor). Feromagnety vyrovnávají své magnetické momenty paralelně s vnějším. Mezi feromagnetické látky se řadí také látky ferimagnetické (ferity). To jsou prakticky sloučeniny Fe2O3 s příměsí oxidů jiných kovů (Mn, Ba, ). Vykazují větší elektrický odpor než kovové feromagnetické látky, to znamená, že lépe omezují ztrát

Na rozdíl od susceptibility diamagnetických látek je susceptibilita paramagnetických látek kladná a teplotně závislá - se vzrůstem teploty lineárně klesá. 42.3 Feromagnetizmus Feromagnetické látky se vyznačují tím, že jejich relativní permeabilita Wr=1+mm a rovněž i magnetická susceptibilita mm mají velké hodnoty - až. kde je relativní permeabilita susceptibilita Přičemţ relativní permeabilita a susceptibilita jsou základními parametry, podle kterých se látky řadí do jedné ze skupin (paramagnetické, feromagnetické, diamagnetické). Tato kapitola byla převzata z literárního zdroje [1]. 2. Magnetické vlastnosti látek a materiál permeabilita je nepatrn vtší než 1. Mírn zesilují magnetické pole P. alkalické kovy, Pt, Al, Mn, O, 3. Feromagnetické látky se skládají z paramagnetických atom se spontánní magnetizací, která díky výmnným silám mezi sousedními atomy zpsobuje v uritých malých oblastech látky (doménách) paralelní uspoádání. Magnetické vlastnosti látek a jejich využití a) látky diamagnetické, paramagnetické b) feromagnetické c) elektromagnety d) magnetické látky v praxi - relé. reproduktor, galvanometr, magnetický záznam informací 4. Srovnání polí elektrické magnetické Stacionární magnetické pole - časově neměnné magnetické pole

3. Feromagnetické látky, c až 10 5. Feromagnetické látky mají také paramagnetické atomy, ale ty jsou uspořádány tak, že značně zesilují magnetické pole. Působí-li vnější magnetické pole, tak se látka zmagnetizuje a v tomto stavu setrvá i po vyjmutí z vnějšího magnetického pole Magnetické látky (nadpis) o Nastuduj kapitolu str. 124-128 o Odpověz na otázky odpovědi pro přehlednost čísluj: o 1) Co jsou feromagnetické látky? uveď příklady o 2) Co je permeabilita? absolutní, relativní o 3) Jaká je permeabilita vakua? o 4) Jaký je význam permeability feromagnetických látek? o 5) Co je elektromagnet Za prvé mohou feromagnetické látky zmagnetované do určitého stavu sloužit jako zdroje magnetického pole, tj. jako trvalé magnety. Pro tento typ použití je žádoucí, aby magnetický stav látky byl pokud možno stálý, tedy aby co nejméně závisel na různých vnějších vlivech, speciálně na vnějších polích >> 1 - feromagnetcké látky s.l. hodnoty: 10-2. až 10 +2 [SI], napr. magnetit, titanomagnetit, ulvöspinel, hematit, ilmenit . feromagnetické látky sa delia na 3 skupiny: a) feromagnetické látky s.s. (v užšom zmysle) b) antiferomagnetické . c) ferimagnetické . magnetické vlastnosti látok - susceptibilit Pouze feromagnetické látky obsahují v molekule, při teplotách nižšších než Curieho teplota, molekulární magnety (Curieho teplota železa je 768 stupňů Celsia). Feromagnetické jádro cívky ( železo , nikl , kobalt ) má oproti okolí (vzduch) větší magnetickou vodivost ( permeabilitu ) a tím určuje a koncentruje magnetický.

  1. Paramagnetické látky. Skládají se z paramagnetických atomů (elementární magnetická pole se ruší jen částečně) Jejich relativní permeabilita je mírně větší než 1 (μ r A l = 1, 0 0 0 0 2 3 \mu_{r_{Al}}=1,000023 μ r A l = 1, 0 0 0 0 2 3) Atomy paramagnetických látek mají své vlastní magnetické pol
  2. Feromagnetické prvky a slitiny s jejich Curieovými teplotami: Materiál Curieova teplota. Fe 770 °C. Co 1115 °C. Ni 354 °C Paramagnetické látky mají relativní permeabilita, která je mírně vyšší než 1, a jsou tedy považovány za slabé železné magnety
  3. permeabilita je mírně větší než 1, tedy mírně zesilují magnetické pole (např. hliník, platina, vzduch a řada dalších látek). Feromagnetické látky se skládají z paramagnetických atomů, ale uspořádaných tak, že výrazně zesilují magnetické pole. Jejich relativní permeabilita je velká řádově stovky až sto tisíc
  4. je absolútna permeabilita. Vhodné je zaviesť ešte ďalšiu veličinu popisujúcu magnetické pole - intenzitu magnetického poľa H B G G μ 1 =. Látky paramagnetické, diamagnetické a feromagnetické Ak atómy látky majú nenulový magnetický moment, pôsobí na ne vonkajšie magnetické pol
  5. -feromagnetické látky (nikel, oceľ, čisté železo) sa skladajú z paramagnetických atómov, no napriek tomu magnetické nasýtenie sa dá dosiahnuť už v magnetickom poli bežného elektromagnetu. Relatívna permeabilita feromagnetických látok je oveľa väčšia ako jedna (10 2 až 10 5)
  6. Relativní permeabilita m r je potom poměr permeability dané látky k permeabilitě vakua m 0. Feromagnetické látky do sebe vtahují magn. pole a jím jsou zároveň přitahovány. Jsou to zejména některé kovy (Fe, Ni, Cr) a jejich sloučeniny (většinou oxidy)

Feromagnetické látky. Mají stejné atomy jako paramagnetické látky, ale ty jsou uspořádány do malých domén, které jsou souhlasně zmagnetovány. Látky značně zesilují magnetické pole, do kterého jsou vloženy (jsou do něho silně vtahovány) FEROMAGNETICKÝCH LÁTEK • Feromagnetické látky mají nelineární pr ůběh magnetizační charakteristiky. • V pr ůběhu lze popsat t ři charakteristické vlastnosti. - Oblast 0-1 - Oblast 1-2 poměrná permeabilita vzr ůstá rychle z po čáte ční hodnot materiálech vychází v závislosti na materiálu absolutní permeabilita, přičemž je rozšířena o relativní permeabilitu. Platí: B = μH = μ0 μr H . Rozlišují se diamagnetické látky (μr < 1), paramagnetické látky (μr > 1) a feromagnetické látky (μr >> 1) s hodnotami mezi 1 a 100000 To znamená, že mírně zeslabují magnetické pole. řadíme sem inertní plyny, zlato, měď, rtuť μr (mědi) = 0,999 990 Paramagnetické látky -skládají se z paramagnetických atomů a jejich relativní permeabilita je nepatrně věší než 1. Mírně zesilují magnetické pole Diamagnetické látky sú z magnetického poľa vypudzované, paramagnetické a feromagnetické sú naopak do magnetického poľavťahované(pohyb smerom do miesta s najvyššouintenzitou poľa). Feromagnetické látky si dokážumagnetizmus aj zapamätať (tzv. remanentná magnetizácia). magnetické vlastnosti látok -permeabilita

látky staþí slabé pole; další výhodou, kterou feromagnetické látky mají oproti paramagnetickým je, že mají zbytkovou magnetizaci, þili po přerušení pole se již nevrátí do svého výchozího stavu, nýbrž si ásteþně uchovají svou orientaci Permeabilita vakua se značí \({\displaystyle \mu _{0}}\) a je to fyzikální konstanta, která je koeficientem úměrnosti mezi veličinami B a H ve vakuu podle výše uvedeného vztahu. Obě tyto veličiny charakterizují magnetické pole; to může být ve vakuu vytvářeno pohybujícím se elektrickým nábojem, tedy rovněž elektrickým proudem, změnou elektrického pole v čase nebo. Základy elektrotechniky Magnetické pol molekulární strukturou látky. Podle magnetické polarizace (její velikosti a směru) dělíme látky na: 1. diamagnetika (látky diamagnetické) 2. paramagnetika (látky paramagnetické) 3. feromagnetika (látky feromagnetické) U látek prvních dvou skupin dochází jen k malé magnetické polarizaci, při • Relativní permeabilita m r u feromagnetických látek ve skutenosti není konstantní, je to funkce závislá na velikosti intenzity magnetického pole H příp. i na jiných parametrech. • Magnetické pole ve feromagnetické látce zůstává, i když vnější pole zanikne

- Elektromagnet Parametry signálu Opakování - základní zákony magnetismu Výpočty magnetických obvodů Ztráty, konstrukční uspořádání, aplikace Magnetické ložisko Elektrické stroje - definice, rozdělení, energetická bilance, momentové a zatěžovací charky Parametry signálu Snímek 3 Snímek 4 Magnetismus Intenzita. 14. STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE Tyčový magnet a magnetické pole Magnet - druhy magnetů, póly, netečné pásmo, - magnetická síla, siločáry mag. pole - magnetické pole Země Stacionární mag. pole vodiče s proudem Charakteristika stac. mag. pole, zdroje Oerstedův pokus Magnetické pole vodiče s proudem - v okolí vodiče - v cívce a jejím okolí - indukční.

Permeabilita μ. μ absolutní permeabilita materiálu. μ. 0 absolutní permeabilita vakua μ. r relativní permeabilita materiálu. Látky s vysokou permeabilitou zesilují magnetické pole. μ. 0 = 4π . 10−7 N A−2= 1,6 . 10-6 N A− Feromagnetické látky jsou Fe, Ni, Co, gadolinium. Na tomto příkladu je vidět, že relativní permeabilita feromagnetických látek se mění dle intenzity magnetického pole. 7.3.4 Hysterezní smyčka Je uzavřená magnetizační křivka, která vyjadřuje závislost B = f (H. Tyto látky - feromagnetikách. V podstatě zde obsahují nikl, železo, kobalt a jejich slitiny. Pro ocel u = 8 ∙ 10 ^ 3 pro nikl-slitiny železa u = 2,5 ∙ 10 ^ 5. Feromagnetické mají vlastnosti, které je odlišují od jiných látek. Za prvé, mají zbytkový magnetismus. Za druhé, jejich propustnost je funkcí indukci vnějšího pole permeabilita vakua a měřením byla zjištěna hodnota Feromagnetické µ r ˃˃ 1 látky, které magnetické pole několika násobně zesilují, například Fe, Ni, Co. V elektrotechnice jsou nejdůležitější látky feromagnetické, u kterých magnetická vodivos

Magnetické vlastnosti látek :: MEF - J

  1. Diamagnetické látky. se skládají z diamagnetických atomů. Relativní permeabilita je menší než 1. (inertní plyny, zlato, měď, rtuť) 2. Paramagnetické látky . se skládají z paramagnetických atomů. Relativní permeabilita je větší než 1.(sodík, draslík, hliník) 3. Feromagnetické látky
  2. permeabilita prostředí = 0⋅ r r - relativní permeabilita prostředí (zda prostředí zesiluje nebo zeslabuje magnetické pole) Př. 1:Najdi v tabulkách údaje o relativní permeabilitě látek. Doplň hodnoty relativní permeability pro následující látky: vzduch, železo, cín, voda, zlato, chrom, měď, nikl, kyslík
  3. Mezi feromagnetické látky patří ferimagnetické látky (ferity) = sloučeniny oxidu železa s oxidy jiných kovů . Užití: v elektrotechnice - jádra cívek proudy v obou vodičích mají stejný směr, b) proudy v obou vodičích mají opačný směr. Permeabilita vakua je 4π . 10-7 N . A-2
  4. V nefero­magnetických materiálech vychází v závislosti na materiálu absolutní permeabilita, přičemž je rozšířena o relativní permeabilitu. Platí: B = μH = μ0 μr H . Rozlišují se diamagnetické látky (μr < 1), paramagnetické látky (μr > 1) a feromagnetické látky (μr >> 1) s hodnotami mezi 1 a 100000
  5. Curieovu teplotu feromagnetické látky stanovíme experimentálně tak, že vzorek (ferit) vložíme do pícky napájené střídavým proudem konstantní hodnoty. Topné vinutí tvoří zároveň primární vinutí transformátoru, jehož jádrem je měřený vzorek feritu. Výchylka mikroampérmetru zapojenéh

Magnetické pole v látkovém prostředí: magnetická polarizace (magnetizace), Ampérův zákon, intenzita magnetického pole, magnetická susceptibilita a permeabilita látek; látky diamagne-tické, paramagnetické a feromagnetické; spontánní magnetizace, Curieův-Weissův zákon. Magnetický obvod, magnetostatické pole 3. Feromagnetické (μr >> 1), řádově 100 ÷ 100 000) - jejich atomy mají částečně neobsazené některé vnitřní sféry elektronového obalu a současně splňují požadavek na určitý interval hodnot poměru mezi meziatomovou vzdáleností a poloměrem atomu. Vnější magnetické pole je tímto prostředím velmi zesi­lováno. Jsou to vlastně paramagnetické látky obsahující. Elektromagnetické pole je fyzikálne pole, ktoré zodpovedá miere pôsobenia elektrickej a magnetickej sily v priestore. Je zložené z dvoch navzájom prepojených polí, elektrického a magnetického.Hoci elektromagnetické pole je nekonečné, obyčajne sa uvažuje len tá jeho časť, ktorá má význam na pohyb telies v okolí nabitého telesa, ktoré pole vytvára

Frik&#39;s web

Magnetické pole - WikiSkript

Feromagnetické látky 0DJQHWLFNi LQGXNFLD SR D Y WêFKWR OiWNDFK MH RYH D YlþãLD Y porovnaní sSR RPYR YiNXX 7\þLQND]KRWRYHQi] feromagnetika sa vPDJQHWLFNRPSROLVQDåt]RULHQWRYD permeabilita prostredia a r relatívna permeabilita. Permeabilita má taký istý. feromagnetické látky . bude se postupně i . magnetická indukce B . v jádře zvětšovat. Relativní permeabilita μr feromagnetických látek není konstantní, proto závislost B = f(I) není lineární. Grafem této závislosti je křivka - hysterézní smyčka. Hysterézní smyčka je důležitou charakteristikou . feromagnetických. Jsou dvě základní možnosti - buďto magnetické pole zeslabují (takovým látkám říkáme diamagnetické), nebo jej zesilují (pak se jedná o látky paramagnetické nebo feromagnetické). Veličina, která schopnost látky ovlivnit magnetické pole popisuje, se nazývá relativní permeabilita

ELU

-feromagnetické látky (nikel, oceľ, čisté železo) sa skladajú z paramagnetických atómov, no napriek tomu magnetické nasýtenie sa dá dosiahnuť už v magnetickom poli bežného elektromagnetu. Relatívna permeabilita feromagnetických látok je oveľa väčšia ako jedna (102 až 105) Feromagnetické látky mají relativní permeabilitu mnohem větší jak 1 a magnetické pole hodně zesilují, jako například železo nebo kobalt. Tylo látky lze více či méně zmagnetovat, neboli po odstranění vnějšího magnetického pole vykazují permanentní magnetické vlastnosti. Typ látky rLátka μ Relativní permeabilita 3. Feromagnetické látky •jsou složeny také z paramagnetických atomů, ale v takovém uspořádání, že výrazně zesilují magnetické pole •železo, kobalt, nikl, slitiny těchto kovů •Látka je rozdělena na malé (10-3 -10 mm3) oblasti -tzv. magnetické domény. •Uvnitř domén jsou elementární magnety uspořádány. Permeabilita μ bývá také označována jako absolutní permeabilita daného materiálu. Vedle této veličiny se často používá také permeabilita relativní, definovaná jako podíl permeability většina org. látek, Cu, Ag, Au, Hg) • feromagnetické.

Stacionární magnetické pole - Fyzika - Maturitní otázk

C. FEROMAGNETICKÉ LÁTKY Paramagnetické atomy těchto látek jsou tak uspořádány, že výrazně zesilují vnější magnetické pole. Jejich relativní permeabilita je ˆ je od 10 ˙do 10 E. Tyto látky lze vnějším mg. polem trvale zmagnetovat (trvale uspořádat vnitřní mg. momenty do souhlasného směru). Feromagnetismus j Permeabilita prostredia sa vyjadruje v tvare 0 r, kde 0. je permeabilita vákua (7. 4π.10 H/m ), 0 r. je relatívna permeabilita látky. Relatívna permeabilita vákua a približne aj vzduchu a všetkých nemagnetických látok (napr. voda, meď, hliník) je r 1, čo vyjadruje skutočnosť, že nemagnetické látky Feromagnetické látky - relativní permeabilita mnohem větší než 1, silně zesilují magnetické pole, železo, kobalt, nikl, Heuslerovy slitiny, ferity, závisí na struktuře látky Wagnerovo kladívko - u zvonků, bzučáků, na železničních přejezdech Nestacionární magnetické pole - s časem se mění magnetická indukc V anizotropní látce je permeabilita i susceptibilita tenzordruhéhořádu (reprezentace elipsoidem hodnot) FPM Magnetické materiály. Drobné (nano) částice feromagnetické látky (hematit Fe 2O3, magnetitFe 3O4) rozptýlené v oleji+smáčedlo FPM Magnetické materiály

Magnetické vlastnosti látek - FYZIKA 00

3. Feromagnetické látky • složeny z paramagnetických atomů • 2 μ r = 10 - 105 • značně zesilují magnetické pole • již slabým vnějším magnetickým polem lze vyvolat takové uspořádání atomů, že se magnetické pole zesílí = magnetování látky trvalý magnet i po zániku pol Feromagnetické látky jsou složeny také z paramagnetických atomů, ale v takovém uspořádání, že značně zesilují magnetické pole. Jejich relativní permeabilita má velkou hodnotu (102 až 105) Paramagnetické látky mají μ > 1, ale blízké jedné. Patří k nim kyslík, soli vzácných zemin, alkalické kovy, hliník, platina apod. Tyto kovy zesilují účinek vnějšího magnetického pole zcela nepatrně. Feromagnetické látky mají μ velmi vysoké a závislé na intenzitě magnetického pole. Patři k ni 34 Magnetické vlastnosti látek. Magnetické vlastnosti látek jsou závislé na uspořádání elektronů uvnitř atomu, dále pak na skupenství látky a teplotě látky V nefero - magnetických materiálech vychází v závislosti na materiálu absolutní permeabilita, přičemž je rozšířena o relativní permeabilitu. Platí: B = μ H = μ 0 μ r H . Rozlišují se diamagnetické látky ( μ r 1), paramagnetické látky ( μ r > 1) a feromagnetické látky ( μ r >> 1) s hodnotami mezi 1 a 100000

Feromagnetické látky příklady - Konstrukce z masivního dřev

Díky nasycení dosahuje magnetická permeabilita μ f feromagnetické látky maximum a potom klesá Vysvětlení Feromagnetické materiály (jako železo) se skládají z mikroskopických oblastí zvaných magnetické domény , které fungují jako drobné permanentní magnety , které mohou měnit jejich směr magnetizace Paramagnetické - mírně zesilují magnetické pole - relativní permeabilita je o něco málo větší než 1 (hliník, sodík, draslík) Feromagnetické - mají paramagnetické atomy, ale v uspořádání, že mnohonásobně zesilují magnetické pole (ocel, kobalt, nikl). U takové látky pak tyto atomy zůstávají v uspořádání. Intenzita magnetického pole H [A/m]. Magnetické pole se projevuje silovými účinky. Permanentní magnety se přitahují nebo odpuzují, taktéž vodiče a cívky, kterými protéká elektrický proud, vykazují silové účinky jak navzájem, tak na permanentní magnety nebo železné kovy Feromagnetické látky - mají rovněž paramagnetické atomy, ale v takovém uspřádání, že značně zesilují mag. pole - (r má velikou hodnotu - ocel ((r = 8 000) - již slabým mag. polem lze feromagnetické látky . magnetovat => mag. pole v ní zůstává i když vnější . dáme pry

Magnetické vlastnosti látek - Webzdarm

Magnetická neboli Weissova doména je oblast uvnitř feromagnetické látky. Weissovy domény objevil francouzský fyzik Pierrem-Ernestem Weissem (1865-1940). Pokud není látka zmagnetovaná, mají jednotlivé molekuly v doménách náhodnou polohu. Je-li feromagnetický materiál zmagnetizován, všechny skupiny molekul se seřadí do. Paramagnetické látky. mají μ > 1, ale blízké jedné. Patří k nim kyslík, soli vzácných zemin, alkalické kovy, hliník, platina apod. Tyto kovy zesilují účinek vnějšího magnetického pole zcela nepatrně. Feromagnetické látky. mají μ velmi vysoké a závislé na intenzitě magnetického pole

Ich relatívna permeabilita je oveľa väčšia ako jedna. Vo vonkajšom magnetickom poli látka prejavuje silný magnetizmus s poľom rovnakého smeru vzhľadom na indukčné čiary vonkajšieho poľa. Feromagnetické látky Obsahujú mikroskopické oblasti - , ktorých magnetické momenty majú rovnaký smer Základy elektrotechniky Řešení magnetických obvodů - rozšíření látky 1. ročníku Opakování Základní magnetické veličiny a vztahy 1. Souřadnicové systémy průmyslových robotů magnetický obvod, hysterezní smyčk Permeabilita. Magnetické vlastnosti látek. 1. Doplňte Jak se chovají atomy feromagnetické látky, pokud se dostanou do magnetického pole. 4. Fyzika v životě . 1. Vyhledej co nejvíc látek, které mají magnetické vlastnosti. 2. Uveď příklady, kde se těchto látek využívá a proč. 3. Proč se pláště antimagnetických. Feromagnetické látky sa skladajú z paramagnetických atómov; ich relatívna permeabilita je oveľa väčšia ako jedna. - sú za bežných teplôt zo štyroch prvkov (Fe, Co, Ni, Gd - gadolinium) Ferimagnetické látky - v porovnaní s kovovými feromagnetickými materiálmi majú omnoho väčší elektrický odpor, preto sa uplatňujú v. Relativní permeabilita těchto látek obrovská, 117 000. 146b). Jak jsme již naznačili, mění při demagnetizaci část energie magnetic­ kého pole teplo. měrné ztráty nebo které označují nežádoucí přeměnu energie feromagnetické látky při jejím střídavém zmagnetování při dané indukci daném kmitočtu